- 12.11.2026
▶️ Podcast Signál Bečva 8 sledujte zde: https://www.youtube.com/watch?v=jLiCHDNAM98
5G v armádě není jen rychlejší internet. Může změnit podobu míst velení - propojit vojáky, senzory, drony i další prostředky do jedné sítě a dostat potřebná data k veliteli. Armáda se zabývá možnostmi využití 5G technologií v místech velení i při nasazení v terénu. Privátní 5G sítě mohou nabídnout mobilitu, decentralizaci a možnost vybudovat vlastní komunikační prostředí přímo tam, kde je potřeba. O jejich možnostech i limitech hovoří další díl pořadu Signál Bečva.
Když se řekne 5G, většina lidí si představí především rychlý internet v mobilním telefonu. Pro armádu ale tato technologie nabízí podstatně širší možnosti. Může sloužit jako prostředí pro přenos dat ze senzorů, dronů a dalších zařízení a podporovat tak práci moderních míst velení.
Armáda přitom počítá jak s využitím pokrytí veřejných mobilních operátorů, tak s privátními 5G sítěmi. Právě druhá varianta umožňuje vytvořit lokální síť a připojit do ní vojáky a technické prostředky bez závislosti na centrální infrastruktuře operátora. Důležitá je zejména schopnost takovou síť nasadit tam, kde je právě potřeba.
Místo velení jako malé datové centrum
S rostoucím množstvím digitálních technologií se mění také podoba samotných míst velení. Ta dnes podle hostů pořadu Signál Bečva připomínají spíše malá datová centra v terénu, ve kterých se sbíhá velké množství informací z různých zařízení a zdrojů. Vedle moderních technologií ale stále zůstávají důležité i tradiční prostředky, které mohou posloužit například při výpadku techniky nebo napájení.
Jedním z přínosů 5G je možnost pracovat s různými typy zařízení v rámci jedné sítě. Může jít o telefony a počítače, ale také senzory nebo bezpilotní prostředky. Nízké zpoždění sítě je významné především u technologických aplikací, jako je ovládání dronů a robotů nebo využívání rozšířené reality.
5G může pomoci také při získávání aktuálních informací z terénu. Data z kamer, senzorů či dronů mohou doplnit přehled velitele o aktuální situaci. Samotná vojenská komunikace má ale podle rozhovoru i nadále využívat vlastní vojenská řešení.
Síť tam, kde je potřeba
Důležitým požadavkem je mobilita. Armáda se proto chce zaměřovat především na mobilní a nasaditelné 5G systémy, které lze vytvořit přímo v prostoru operace. Možné využití přitom nemusí být omezeno pouze na vojenské nasazení. V rozhovoru zaznívá také možnost vytvoření vlastní buňky při krizových situacích a výpadku běžné infrastruktury.
Technologie má zároveň své limity. Jde o bezdrátové spojení ovlivněné podmínkami šíření rádiového signálu a pro provoz je nutné zajistit potřebné zázemí, včetně napájení. Mobilita systému je proto důležitá také z hlediska možnosti jeho rychlého rozvinutí a následného přesunu.
Od testování k praktickému využití
Které možnosti 5G skutečně dávají smysl pro vojenské prostředí, je potřeba ověřovat v praxi. V Lipníku proto podle rozhovoru vzniká národní technologický polygon. Armáda zároveň spolupracuje s Univerzitou obrany a jejím 5G polygonem, kde lze vytvářet a ověřovat konkrétní scénáře využití technologie.
Vývoj přitom nekončí u samotné konektivity. S budoucí podobou míst velení souvisí také výpočetní kapacity, edge computing nebo umělá inteligence. Jejich úlohou má být především zpracování dostupných dat a příprava podkladů pro rozhodování.
Konečné rozhodnutí ale zůstává na člověku.
V rozhovoru zaznívá důraz na princip „man in the loop“, podle kterého technologie a umělá inteligence poskytují veliteli podporu, nikoliv náhradu jeho rozhodnutí.